„Vše, co je elektrické, musí být také propojené“

Jako viceprezident Mezinárodní elektrotechnické komise chce Vimal Mahendru posunout plně elektrifikovanou společnost vpřed s ohledem na standardizaci. Různé regionální požadavky jsou výzvou, ale také vedou k řešením, která mají udržitelný dopad napříč regiony. 

tec.news: Představuje „plně elektrifikovaná společnost“ (AES) holistický přístup, který zahrnuje všechny sektory?

Vimal Mahendru: Mluvíte o plně elektrifikované společnosti. Podle mého názoru musí být vše, co je elektrické, také zcela propojené. To je základní realita 21. století. Rád bych AES nazval „plně elektrifikovanou a propojenou společností – AECS“. Dnes je kolem nás spousta dat.  Jde o bohaté informace, a proto jsou tak cenné pro vytváření lepší společnosti.

tec.news: Jakou roli v tom hraje Výbor pro normalizaci Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC), kterému předsedáte?

Vimal Mahendru: Výbor pro normalizaci IEC řídí veškerou normalizaci v této oblasti. To dává smysl i proto, že aplikace, které toho dosud nebyly součástí, jsou nyní elektrifikovány. Týká se to například mobility, která nezahrnuje pouze silniční dopravu, ale také leteckou a námořní dopravu. A zde se nejedná pouze o elektrifikaci, ale také o konektivitu, bez které by takový přechod nebyl ani možný.

tec.news: A jak musí vypadat zdroje elektrifikace?

Vimal Mahendru: Pocházím z Indie, kde se zhruba dvě třetiny elektřiny vyrábí z fosilních paliv. Uvědomili jsme si, že existuje udržitelnější způsob.  Je bezpečnější přenášet elektrony než fosilní paliva. 

tec.news: Je třeba brát v úvahu celý systém, pokud jde o napájení?

Vimal Mahendru: Pokud se berou v úvahu pouze mikrokomponenty celého napájecího řetězce, lze dosáhnout pouze malé části účinnosti. Skutečně efektivnější se stane, pokud se podíváte na celý řetězec, tj. na účinnost systému, místo abyste nechali jednotlivé komponenty bojovat o svou vlastní lokální účinnost.

tec.news: IEC jako celosvětová normalizační organizace si uvědomuje globální význam „All Electric Society“ a vypracovala vizi „All Electric and Connected Society“. Jaké jsou rámcové podmínky a očekávané účinky této vize?

Vimal Mahendru: Raději mluvím o základních věcech. Představte si život na Zemi jako třípatrový svatební dort: Největší vrstva je ta spodní. A to je naše Země, ekosystém s životním prostředím, vzduchem, vodou a životem. Druhou vrstvou dortu je společnost. A na vrcholu té nejmenší vrstvy je hospodářský cyklus, ve kterém působí i společnost HARTING. Zde se vytvářejí hodnoty, ovlivňuje se společnost a dochází k rozvoji.

tec.news: Jak se patra navzájem ovlivňují?

Vimal Mahendru: Potřebujeme vytvořit harmonii mezi těmito třemi úrovněmi. Teprve potom je možný holistický rozvoj. Nejvyšší úroveň, kde se společnosti jako HARTING chtějí dále rozvíjet, potřebuje rozvojovou společnost. A aby se globální společnost mohla rozvíjet, musí být planeta zdravá. Pokud si představím plně elektrifikovanou a propojenou společnost, pak plynule propojuje tři patra tohoto dortu. 

tec.news: Jaká je globální pozice „plně elektrifikované společnosti“? Jaké regionální rozdíly můžete pozorovat?

Vimal Mahendru: Jako příklad bych rád uvedl Indii. Tato země má čtvrtou největší elektrickou síť na světě. A přesto je spotřeba elektřiny na hlavu v Indii zanedbatelná. Je to pouhých 1100 kWh na osobu a rok, což je desetina spotřeby elektřiny na osobu v průmyslových zemích. Indie je jednak vysoce rozvinutá a například úspěšně vyslala sondu na Měsíc. Na druhou stranu je země na nízké úrovni, pokud jde o využití veškeré této vědy a techniky ve prospěch všech lidí v její společnosti. 

tec.news: A jak to funguje?

Vimal Mahendru: Musíme také zohlednit specifika jednotlivých zemí. Indie získává většinu elektřiny z fosilních paliv. Zároveň je v celé zemi více než 300 dní v roce k dispozici solární energie. Nemělo by smysl ignorovat solární energii a nadále využívat fosilní paliva. Vyžaduje nyní přechod na solární energii výstavbu velkých a centralizovaných solárních farem s gigakapacitou? Určitě ne. Myslím, že budoucnost je v mikrosítích. Opět to však neplatí pro všechny země. Ale tento příklad by měl napovědět, o jaký typ regionalizace či dokonce lokalizace řešení se jedná.

tec.news: Zpět k AES: Jaké aktivity již byly v IEC zahájeny nebo se plánují?

Vimal Mahendru: IEC již zřídila osm systémových výborů. Jedná se o rozsáhlé výbory s mnoha horizontálními nápady, které pocházejí z různých oblastí společnosti a technologie. Existují například systémové výbory pro chytrou energii, chytrá města, chytrou výrobu a udržitelnou elektrifikovanou dopravu. Tato témata zahrnují několik technologických oblastí, ale jedno mají společné: přispívají k plně elektrifikované a propojené společnosti.

tec.news: A jak se řeší téma udržitelnosti?

Vimal Mahendru: V normalizaci IEC nám chybí otázka, jak můžeme zohlednit udržitelnost na úrovni technických komisí. Jak je to s materiálovou účinností, která je zabudována do norem psaných technickou komisí? Co uhlíková stopa výrobku nebo systému, který technická komise normalizuje? Co uhlíková stopa výrobního procesu nebo výroby výrobku či služby a během životnosti výrobku nebo služby, a jak je pak výrobek likvidován? Dalším aspektem je energetická účinnost. To je důležité zejména při vývoji výrobku. Jsme efektivní ve fázi vývoje výrobku?

tec.news: Jak jsou pro to vytvářeny mezinárodní standardy? Jaké konkrétní příklady nám můžete uvést?

Vimal Mahendru: Konkrétní příklad lze opět nalézt v Indii: v roce 2013 nemělo více než 320 milionů Indů přístup k elektrické síti. Celosvětově to bylo až 1,5 miliardy lidí. Výzva spočívala v infrastruktuře, která měla být vytvořena, včetně elektráren, přenosových vedení, rozvoden a palivových vedení atd. V té době jsem byl vedoucím Indické asociace elektrotechnického a elektronického zpracovatelského průmyslu a požádal jsem IEC o podporu. Oslovili jsme IEC a tam se zrodil výbor, kterému jsem měl tu čest předsedat. Později se do práce zapojilo asi 30 různých národních výborů a asi 50 odborníků. V roce 2022 IEC konečně zveřejnila standard pro přístup k elektřině přes stejnosměrné minisítě.

tec.news: A norma nepomáhá jen v Indii?

Vimal Mahendru: Umožnil také mnoha dalším asijským a africkým zemím připojit domácnosti k elektrické síti. Řešení je velmi jednoduché. Je to systémový standard. Když mluvíte o elektrické a propojené společnosti, podstatou je přivést do elektrifikovaného světa i lidi, kteří nejsou v povědomí vyspělých ekonomik.